Historie

V roce 1893 byl založen hasičský sbor v Běhařovicích,založil jej učitel Vincenc Motyčka. Měla 25 členů, ruční stříkačku, lezecké žebříky a nářadí v ceně 1 100 zlatých. Sbor patřil v té době do župy Krumlovské, která vznikly rozdělením župy Jihlavské roce 1894. Tato Krumlovská i Znojemská župa byly přijaty do svazu v roce 1896. Na valné hromadě byl do výboru župy zvolen František Kovařík, rolník z Běhařovic. V roce 1894 patřilo k župě 17 sborů se 413 členy. V župě byly zahrnuty sbory z Běhařovic, Biskupic, Dukovan, Hrotovic, Jamolic, Horních Dubňan, Horních Kounic, Trstěnic, Rouchovan, Višňové, Vémyslic, Radkovic, Valeč, Dalešic, Rakšic, Dolních Dubňan a Rešic. Nejvýznamnější sjezd župy byl roku 1896 v Vémyslicích. Roku 85 se župa zúčastnila národopisné výstavy v Praze.

Roku 1913 se župa dále rozdělila a Běhařovice spolu s Tavíkovicemi, H. Kounicemi, Křepicemi a Rešicemi patřily pod okres Hrotovice.

V roce 1940 museli velitelé sborů složit slavnostní přísahu Velkoněmecké říše.

V roce 1953 byl Svaz československého hasičstva přejmenován na Svaz požární ochrany.

Roku 1971 patřily Běhařovice do okrsku č. 24 (Dobronice, Ratišovice, Přeskače, Tavíkovice, Stupešice) později potom do okrsku č. 11 (Mikulovice, Němčičky, Rudlice, Křepice, Stupešice, Ratišovice a od roku 1987 jsou Běhařovice samostatný okrsek č. 25. (Křepice, Stupešice, Ratišovice, Újezd)

        Výtažek z kroniky požárního sboru Běhařovic: 

Vlastní založení požárního sboru v Běhařovicích je datováno dnem 10. září 1893 a jeho zakladatelem byl Vincenc Motyčka, místní učitel. Do čela sboru, kterému V. Motyčka dělal náčelníka a jednatele byli dále zvoleni.

                Kuchařík Jan                 -podnáčelník

                Ludvík František          -starosta sboru

                Hrůza František           -pokladník

                Hůrek František          -jednatel

               Byla zakoupena ruční stříkačka, žebříky, sekyrky, háky, 24 přileb a obleků, lezecké pásy a karabinami, trubka, 20 píšťalek dvouhlasých, čamary a šavle. V letech 1894 – 1913 je zaznamenána řada výjezdů  s touto technikou k požárům do Mikulovic, Stupešic, Újezda, Medlic, Slupic, Křepic, Františkova. Kromě vlastní činnosti hasičské, pořádala organizace spoustu dalších akcí ať už z oblasti kulturní, tak i sportovní jako např. různé zábavy, výlety, cvičení, divadla, plesy a taktéž se zúčastňovaly všech akcí pořádaných v okolních vesnicích.

               Z dalších zásahů pak je zaznamenán zásah u velkého požáru ve Stupešicích v roce 1921, kdy shořelo 13 stavení a stodol se všemi zásobami. Dále pak zásah v Dobronicích a Medlicích při požáru obytného domu a v roce 1922 v Přeskačích, kde hořela stodola, stáj a veškeré krmení, Újezd a Běhařovice – stodola, v Tavikovicích potom zásah na hostinec a v Újezdě na stoh slámy, v roce 1935 pak znovu Újezd, stodola velkoskladu.

               To jsou některé výjezdy ze starší doby s pojízdnou ruční stříkačkou, která se částečně dochovala až do dneška.

             Dále pak stojí za zmínku kulturní akce a to hlavně oslava 30. výročí založení sboru v roce 1923.

               Další významnou akcí pak bylo v roce 1930 zakoupení promítacího přístroje za 22 732 Kčs a zařízeno a upraveno bylo (kino) k promítání filmů v sále místního hostince.

V roce 1933 byl založen ženský požární sbor. Členky tohoto sboru byly:

Cidliková B.                Hanková M.

Kovaříková M.           Elederová M.

Jelenová F.                 Ziková M.

Pacnerová M.            Zikoví R.

Právcová Krist.          Ryšánková A.

Ourodová R.              Mayerová L.

 

 

V tomto roce proběhly oslavy 40 ročník založení sboru, hromadně bylo navštíven letecký den v Újezdě a proběhli daší akce.

V roce 1935 pak byla provedena sbírka na pomník padlích ve válce. Celková cena tohoto pomníku byla 4200 Kčs a z toho bylo 3510 Kčs vybráno touto sbírkou a rok poté byl pomník slavnostně odhalen.

Velkou kapitolou na vybavení sboru byla zakoupení vraku auta (horch) v září 1948.Na tomto autě provedla firma Hrček Brno přestavbu na autostříkačku v ceně 123000 Kčs. S touto autostříkačkou bylo již 8. 12. 1948 provedeno první cvičení. Stříkačka měla velký výkon a bylo s ní provedeno mnoho výjezdů. Mimo jiné do Dobronic, Medlic a při velkých bouřkách až do černíná, Pavlic, Ohrazenic i jinam.

Vedení sboru v roce 1952 zajišťovali 

Hůrek V.          -starosta

Hanek J.           -velitel

Cidlík J.            -pokladník

Hůrek J.           -osvětář

Jelínek Jos.       – první revizor účtů

Čtveráček J.     -druhý revizor účtů

Knop Fr.          -sbormistr

Hanek Fr.        -strojník

 

Další změny ve funkcích byly v roce 1954

Jelínek Jos.              -velitel

Čtveráček Fr.         -první nám. velitele

Hanek Fr.               -druhý nám. velitele a strojníka

Hůrek Lad.            -jednatel a archivář

Karpíšek Jos.        -pokladník a matrikář

Matoušek J.         -kulturní ref.

Zika Jos.               -ref. preventivní ochrany

Buchtela Zd.       -referent pro samaritu

Knop Fr.              -referent pro odborné školení

Hanek Jan           -člen výboru

 

Roku 1960 byla další větší změna a to

Karpíšek Jos.         -velitel

Hanek Fr.              -předseda

Hanek Jan             -místopředseda

Cidlík Jan               -jednatel

Hrůza Jan              -pokladník

Lusk V.                  -revizor

Fišwr Ant.             -revizor

Od tohoto roku kdy byl předsedou sboru zvolen František Hanek, zastává tuto funkci až do dneška. Ostatní funkce se časem měnily.

Vroce 1972

Karpíšek Josef               -velitel

Matoušek Josef            -kulturní ref.

Lusk Václav                  -preventista

Janíček Al.                    -jednatel

Lusk Václav                  -hospodář

Jeřábek Fr.                   -strojník

Moudrý Fr.                   -revizor

a od roku 1975 pak velitele dělal Janíček František.

 

         Do této doby kromě jiných ať už kulturní či represivních akcí spadá výměna autostříkačky horch za přívěsnou stříkačku PPS – 8. Autostříkačka byla za 200 Kčs prodána roku 1979 do Milíčovic a stříkačka PPS – 8 je ve výbavě sboru dodnes. K této stříkačce byl sbor v roce 1983 vybaven automobilem Avia 30 valník.V téže době byla pak vybudována také požární nádrž u hřbitova.

        Nedílnou součástí sboru bylo také založení klubu Mladých požárníků v roce 1987 pod názvem Plamen, který pracoval pod vedením p. Hanka Františka 12 let a jeho činnost byla velice aktivní, o čemž svědčí jak velké množství diplomů a cen na tabuli cti v požární zbrojnici, tak i zápisů v jejich vlastní kronice.

 

V roce 1983 pak byla další změna ve výboru

Funkci jednatele převzal Král Josef, pokladníka Štefl J. a materiáloví hospodář byl Jeřábek Fr. Velitelem byl Jelínek J. Poslední změna ve funkcích byla v roce 1989, kdy převzal funkci jednatele Cidlík J., velitel Král J., preventisty Matoušek J. a pokladníka Jeřábek Fr.

       V této době byl další mezník ve vybavení sboru. Jelikož stávající požární zbrojnice už nevyhovovala ani nedostačovala, byla zahájená výstavba nové, která byla slavnostně otevřena 24.5.1989. Je samozřejmé, že mimo jiných brigád jako třeba při žních, vysazování stromku a podobně byla odpracována spousta hodin na této zbrojnici. A dá se říci, že rok následující byl nejdůležitějším co do vybavenosti a modernizace sboru. Požární automobil Avia 30 byl vyměněn za automobilovou stříkačku CAS – 25. A s fondu, kterým byla dotována výstavba požární zbrojnice byly taktéž zhotoveny překážky a nádrž pro cvičení požárního sboru. Tudíž se dá říci, že vlastně dnes sbor má vše potřebné pro svou úspěšnou činnost a při stávající členské základně 33 členů by se sbor měl řadit mezi nejlepší. Bohužel skutečnost je trošku jiná, protože 2/3 sboru jsou v důchodovém věku a starší, z mladých členů většina odjíždí za prací a další jsou zaneprázdněny problémy dnešní doby spojené se soukromím podnikáním, takže chod organizace je udržován s velkým nasazením členu výboru, kterým troška volného času zbývá.